Tomáš Mocek je od roku 2011 vedoucím laserového centra HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Dolních Břežanech. O tom, jak si centrum poradilo s pandemií nebo jak se během let dostalo se svými lasery na světovou úroveň, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Jaký byl pro laserové centrum HiLASE rok 2020?

Navzdory tomu, že rok 2020 byl pro celou společnost složitý, tak pro HiLASE byl, co se týče dosažení vědeckých výsledků, paradoxně vynikající. A to jak s ohledem na počet publikovaných článků, tak i kvalitu časopisů, ve kterých tyto články vyšly.

Dařilo se nám také v získávání patentů. A v neposlední řadě, rok 2020 byl pro HiLASE velkým milníkem v oblasti smluvního výzkumu, protože jsme dokončili a dodali dva zákaznické laserové systémy. Jednak laser PERLA 100, ten byl pro zákazníka v České republice, a potom GO pico, který byl pro klienta v Jižní Koreji. Tam probíhala vzhledem k pandemii a nemožnosti cestování instalace vzdáleně, ale vše se podařilo a byla to velice zajímavá škola pro náš tým.

Takže z hlediska naplňování našeho poslání byl rok 2020 velmi úspěšný. Nutno k tomu však dodat, že to bylo dáno i určitým efektem setrvačnosti, protože na všechny tyto výsledky, publikace, patenty a dokončení smluv bylo samozřejmě, abych tak řekl, zaděláno již v roce 2019. A jejich úspěšné dokončení padlo do roku 2020.

Je přesto něco, co byste si přál, aby dopadlo jinak?

O poznání méně pozitivní byl okamžitý efekt pandemie, který jsme pozorovali už v březnu roku 2020. Ten vyústil ve zrušení již předjednaných zakázek smluvního výzkumu. V tuto chvíli jsme naprosto jasně poznali, že průmysl je v krizi velmi konzervativní. Když došlo k jarní celostátní karanténě, tak u většiny smluv, které jsme měli už připravené k podpisu, nám bylo druhou stranou sděleno, že se musí počkat, až se ekonomická situace zlepší.

Naštěstí toto rychlé ochlazení nebylo pro cashflow centra HiLASE nijak fatální. A to z toho důvodu, že dominantní část našeho financování pochází z mnohaletých projektů od veřejných poskytovatelů podpory. Smluvního výzkumu se to dotklo částečně, ale ten zatím nepředstavuje až tak velkou část příjmů potřebných pro zajištění chodu Centra HiLASE. Takže v roce 2020 jsme si s tím bez problému poradili. V letošním roce se už situace začíná zlepšovat i v oblasti smluvního výzkumu, takže jsem přesvědčen, že si s tím poradíme i letos.

Pokračování ZDE

Zdroj: Portál Vědavýzkum.cz – Nezávislé informace o vědě a výzkumu