Úsvit, vysvětlit, světlo na konci tunelu – snad v každém významu má světlo něco společného s pravdou, nadějí a čímsi povznášejícím. Jak ale fyzikové a inženýři vědí, proud fotonů dokáže i pálit, řezat a bouchat.
Agent 007 leží svázaný na zlatém stole, nad ním se tyčí hrozivý stroj. „Díváte se na průmyslový laser, vyzařuje neobvyklé světlo, jaké v přírodě neexistuje, dokáže udělat skvrnu na Měsíci a na blízko může řezat i masivní kov,“ říká chladným hlasem padouch Goldfinger, zapne přístroj a sleduje červený paprsek, jak si kovem pomalu, ale jistě razí cestu k tělu Jamese Bonda. Jen filmová fikce? Dnes by se nám taková scéna zdála docela reálná, ale v roce 1964, kdy šel snímek do kin, byla tato technologie ještě v plenkách a ohromila svět. Vždyť první laser sestavil Theodor H. Maiman o čtyři roky dříve a průmysl teprve koketoval s myšlenkou, že by jev, postavený na zesílení světla prostřednictvím stimulované emise, byl využitelný v masivním měřítku.
Zařízení funguje na principu znásobování a usměrnění fotonů za pomoci jevu stimulované emise. „Výsledkem je svazek s nízkou rozbíhavostí, který je na rozdíl od přirozených světelných zdrojů koherentní, tedy statisticky uspořádaný, a ve většině případů monochromatický, tedy jednobarevný,“ říká Jan Brajer z Fyzikálního ústavu AV ČR a centra HiLASE, který se laserům věnuje mj. v souvislosti s programem Strategie AV21 Světlo ve službách společnosti.
Kde všude se můžete v každodenním životě setkat s lasery? Co je technologie „laser shock peening“ a k čemu se využívá?
Přečtěte si celý článek ZDE
Zdroj: AV ČR
Nejnovější komentáře