Co nového obsahuje Národní politika výzkumu, vývoje a inovací? Jak vlastně probíhá či neprobíhá diskuse o dlouhodobém směřování české vědní politiky? A co to znamená z hlediska organizace systému výzkumu, vývoje a inovací a jeho financování? Nejen na to se ptá Lukáš Kačena členky Rady pro výzkum, vývoj a inovace a poradkyně premiéra Rut Bízkové.
Chtěl bych na úvod vysvětlit, proč tento rozhovor vznikl. Na konferenci SCI-PO 2020 na začátku října jsem s překvapením zjistil, že nevím, že už byla schválená nová Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (NP VaVaI). Někdo mne na to musel upozornit, ačkoliv se o vědní politiku aktivně zajímám. Pak jsem si četl finální schválenou verzi Národní politiky a nebyl jsem schopen z toho vyčíst, co je důležité a co je nové oproti předchozí verzi.
Druhým motivem pro tento rozhovor byl můj pocit, že veřejná debata o vědní politice je v poslední době víceméně mrtvá, debatuje se tak maximálně o metodice hodnocení. A když něco nevím nebo mě to zajímá, tak je dobré se zeptat někoho jiného. Proto jsem se rozhodl udělat rozhovor s Rut Bízkovou, členkou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), abych se dozvěděl více.
Rut, přejdu rovnou k věci. Vznikla nová Národní politika VaVaI. Co tento dokument přináší nového a na co klade důraz? Co je teď to důležité a co se změnilo oproti předchozí verzi dokumentu z let 2016–2020?
Než na to odpovím, tak je potřeba si uvědomit kontext – co se od toho dokumentu očekává, na jak dlouho má platit a v čem je tvorba toho dokumentu zarámovaná. Vznik Národní politiky je povinný ze zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V zákoně je explicitně uvedeno, že je Národní politika střednědobým výhledem. Je zde uvedeno, že obsahuje priority aplikovaného výzkumu na 4–6 let. V politice platné od roku 2021 není dáno, na jak dlouhé období má platit, je však stanoveno, že první vyhodnocení by se mělo udělat v roce 2026.
Národní politice je nadřazena Inovační strategie a ta je pro období do roku 2030. Čili směřování toho, co by mělo být Národní politikou podpořeno, by mělo vést k cílům stanoveným Inovační strategií pro rok 2030.
I samotný obsah Národní politiky je do jisté míry stanoven zákonem. Společně s Národní RIS3 strategií pak vytváří střednědobý plán podpory výzkumu. Národní politika se zabývá v podstatě „organizačními“ záležitostmi, tedy financováním, podporou lidí, organizací práce atd. Není to úplně „ideový“ dokument v tom smyslu, jaké máme vize a kam budeme směřovat.
Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE
Nejnovější komentáře