15. června 2023 se v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech konalo architektonické symposium, které shrnulo u příležitosti ročního výročí úmrtí dlouholetého starosty Dolních Břežan Věslava Michalika vývoj obce v posledních 20 letech. Konference se konala pod záštitou a za osobní účasti hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové a bývalého starosty Kolína a současného ministra Víta Rakušana. Pozvání přijala řada renomovaných architektů, kteří se podíleli na výrazné proměně Dolních Břežan a okolí.
„Věslav Michalik je inspirací pro mnoho starostů a starostek po celé republice. To, co vidíme v Dolních Břežanech ocení historie až s delším časovým odstupem. Jedná se o absolutní ostrov pozitivní deviace, kde měl starosta v hlavě dlouhodobou vizi, nakreslenou dávno před tím, než se vše postavilo a uskutečnilo,“ řekl v úvodu jednání Vít Rakušan.
Dolní Břežany patří mezi nejrychleji rostoucí obce na hraně pražské aglomerace. K prudkému rozvoji obce, který se stal součástí silného suburbanizačního „pohybu“ metropole, přispěla i výstavba dvou špičkových vědecko-výzkumných center zaměřených na laserové technologie ELI Beamlines a HiLASE (obě spadají pod Fyzikální ústav Akademie věd ČR).
Petra Pecková ocenila zájem Věslava Michalika o věci veřejné, který přesahoval hranice Dolních Břežan. „Inspiraci sbíral po celém regionu a své vize transformoval do všech svých kroků. Málokdo z nás se bude moci jednou ohlédnout a říct, že za ním je tolik práce, jako za Věslavem. Moc bych mu chtěla poděkovat za to, jak velkou inspirací pro nás všechny byl,“ uvedla hejtmanka Středočeského kraje.
Věslav Michalik se přistěhoval do obce na konci devadesátých let. Nespokojenost s vybaveností a fungováním obce ho motivovala k aktivnímu zapojení do místní politiky. V komunálních volbách v roce 2002 byl zvolen do zastupitelstva a od roku 2004 až do náhlého úmrtí v roce 2022 zastával funkci starosty. Vystudoval jadernou fyziku, působil jako vědecký pracovník v Akademii věd ČR a později v několika finančních institucích. Kvůli funkci starosty však svá zaměstnání postupně opustil a obci se věnoval na plný úvazek
„Navázat na práci bývalého starosty jde velmi těžko. Je to obrovská výzva a velmi mi v tom pomáhá celý tým současného vedení obce. Pokračujeme v prioritách, kterými jsou veřejný prostor, práce s kvalitními architekty a péče o zeleň,“ prohlásil Matěj Novák, starosta obce Dolní Břežany a dodal: “Hlavní je mít vizi. Jít si stále tím správným směrem, uvědomit si, co je pro nás důležité a třeba i menšími krůčky stále kráčet k tomu, co zde hlavně díky Věslavu Michalikovi vzniklo.“
Věslav Michalik, který starostenskou funkci vykonával již od roku 2004, se mimo jiné zasadil o proměnu obce na atraktivní místo pro život zejména vybudováním nového centra Dolních Břežan obklopeným bytovými domy a maloobchodními prostory (2009), budovou základní umělecké školy (2015), novým hřbitovem s navazující parkovou plochou (2016), či novou sportovní halou s tělocvičnou (2017). Všechny zmíněné realizace dokládají úsilí vedení obce v čele se starostou o kultivaci veřejného prostoru a vznik kvalitní současné architektury.
Novinář, spisovatel, kritik a autor knihy o Dolních Břežanech Petr Volf je přesvědčen, že v Česku nenajdete vesnici, která by prošla v jednadvacátém století tak radikální proměnou jako Dolní Břežany. „O tom, co Věslav Michalik dokázal, se jednou bude psát v učebnicích urbanismu a architektury, podobně jako se dnes píšou pojednání o Miroslavu Brýdlovi a jeho výrazném vlivu na proměnu Litomyšle do podoby českého architektonického centra. Věslav Michalik je archetyp starosty jednadvacátého století. Pakliže je Litomyšl pokládaná za hlavní město současné české architektury, tak Dolní Břežany jsou její hlavní vesnicí, která úrovní přesahuje většinu měst. Je dobrým místem pro život. A to je ze všeho nejdůležitější.“
Jedním z posledních projektů pod vedením Věslava Michalika je úprava keltského hradiště Závist, které patří do katastru Dolních Břežan. Autorem projektu je mezinárodně uznávání architekt Josef Pleskot: „Věslav Michalik vynikal prozíravostí, vytyčením a sledováním cílů a samozřejmě uznáním profese architekta. Jsem čím dál tím větším optimistou, že uvažování také ostatních starostů o veřejném prostoru se mění k lepšímu a že je víc starostů, kteří vědí, co je slovo architektura, pozitivní rozvoj a spokojenost lidí.“
Dolnobřežanské symposium nabídlo dalším městům a obcím inspiraci jak může architektura sloužit jako nástroj změny.
Nejnovější komentáře